Los casos nominativos y vocativos son fundamentales para comprender la declinación de los sustantivos en checo. El caso nominativo se utiliza para indicar el sujeto de una oración, es decir, la persona, animal o cosa que realiza la acción del verbo. Por otro lado, el caso vocativo se emplea principalmente para dirigirse o llamar a alguien, y su uso es común en el lenguaje cotidiano y en situaciones formales. En este conjunto de ejercicios, aprenderás a identificar y utilizar correctamente estos casos, fortaleciendo así tu habilidad para construir oraciones precisas y coherentes en checo. A través de una serie de actividades prácticas, te familiarizarás con las terminaciones y formas específicas que los sustantivos checos adoptan en los casos nominativo y vocativo. Estos ejercicios están diseñados para que puedas reconocer patrones y aplicar las reglas de declinación de manera efectiva. No solo mejorarás tu comprensión gramatical, sino que también ganarás confianza para utilizar el idioma en contextos reales. Prepárate para profundizar en las particularidades del checo y llevar tu conocimiento al siguiente nivel.
1. Můj *bratr* je velmi chytrý. (nominativ, mužský rod, singulár)
2. Viděl jsem *přítele* v parku. (nominativ, mužský rod, singulár)
3. Moje *sestra* má novou práci. (nominativ, ženský rod, singulár)
4. To je *dům* mého kamaráda. (nominativ, mužský rod, singulár)
5. Ahoj, *Pavle*! Jak se máš? (vocativ, mužský rod, singulár)
6. Moje *matka* je učitelka. (nominativ, ženský rod, singulár)
7. Prosím, *Petře*, přijď sem. (vocativ, mužský rod, singulár)
8. Naše *rodina* je velmi velká. (nominativ, ženský rod, singulár)
9. Milý *příteli*, dlouho jsme se neviděli. (vocativ, mužský rod, singulár)
10. Naše *město* je krásné. (nominativ, střední rod, singulár)
1. Vidím *dům* z okna. (Jedná se o stavbu, ve které lidé žijí.)
2. Můj *přítel* mi pomohl s úkolem. (Osoba, která je vaším kamarádem.)
3. To je *kočka*, která chytá myši. (Domácí mazlíček, který často loví malé hlodavce.)
4. Mám rád svou *rodinu*. (Skupina lidí, kteří jsou příbuzní.)
5. To je nádherný *obraz* na zdi. (Umělecké dílo, které se často nachází na stěnách.)
6. Nový *učitel* je velmi přátelský. (Osoba, která učí studenty.)
7. Přines mi prosím *knihu* ze stolu. (Objekt s mnoha stránkami, který čteme.)
8. Můj *pes* rád běhá v parku. (Domácí mazlíček, který často běhá a hraje si venku.)
9. Na stole je červené *jablko*. (Ovoce, které je často červené a sladké.)
10. Dnes je krásný *den*. (Časový úsek, který trvá 24 hodin.)
1. *Pes* štěká na zahradě (domácí zvíře).
2. Viděla jsem *muže* na ulici (osoba mužského pohlaví).
3. *Děti* si hrají na hřišti (mladí lidé).
4. Mám ráda *jablka* (ovoce).
5. *Knihy* jsou na stole (předměty k čtení).
6. Voda v *jezeře* je čistá (vodní nádrž).
7. *Auto* je zaparkované před domem (dopravní prostředek).
8. Slyším zpěv *ptáků* (zvířata s křídly).
9. *Kočka* spí na gauči (domácí zvíře).
10. Chci koupit *květiny* pro maminku (rostliny s květy).